Společnost pro výživu publikovala stanovisko Ministerstva zdravotnictví k vyhlášce o školním stravování ve Zpravodaji pro školní a dietní stravování – 3/2024.
Ilustrační foto: pixabay
Ceny kakaa jsou nyní na svých dlouholetých maximech, očekáváte, že kvůli zvyšující se ceně Češi přejdou na jiné pochoutky? Nebo se znovu ceny sníží?
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrrační foto: pixabay
Dánsko plánuje zavést daň z emisí ze zemědělských podniků. Mělo by se jednat o jednu z prvních uhlíkových daní ze zemědělství na světě, jejím cílem je dosáhnout klimatického cíle pro rok 2030. Od roku 2030 by zemědělci měli platit daň ve výši 300 Dánských korun (26,50 EUR) za tunu ekvivalentu CO2, po pěti letech by se měla daň zvýšit na 750 Dánských korun za tunu. Zemědělci by ale současně měli mít výhodu vyšších daňových odpočtů. Dánský plán by mohl snížit emise v roce 2030 o 1,8 milionu tun CO2, čímž by byl splněn dánský cíl snížit v daném roce emise o 70 %. Na podporu přechodu k udržitelnějším postupům Dánsko uvolní 40 miliard Dánských korun.
Více informací zde.
Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu
Ilustrační foto: pixabay
Jak postupovat při výběru jogurtů resp. borůvkových jogurtů a slaných tyčinek. Rady spotřebitelům najdete v sobotním vydání Práva.
Jogurty mají dlouhou historii a existuje jich mnoho druhů a příchutí po celém světě. Při výběru jogurtu je důležité sledovat obsah tuků, cukrů a bílkovin, a také zohlednit složení výrobku. Mezi oblíbené ovocné jogurty patří zejména jahodové a borůvkové, které nabízejí nejen osvěžující chuť, ale také zdravotní výhody díky obsahu antioxidantů a vitamínů.
Tyčinky jsou tradiční pečivo známé již tisíce let a jsou nedílnou součástí různých oslav. Jsou vyrobeny z pšeničné mouky a mohou obsahovat různé suroviny, jako sádlo nebo kypřící látky. Přídatné látky, označované písmenem E, mohou být použity k zlepšení trvanlivosti a vzhledu tyčinek, ale některé z nich se během pečení mění a jsou zdravotně nezávadné.
Pro trvanlivost tyčinek je z tuků nejvhodnější sáldo, ale použití jiných tuků je na výrobci. Jako kypřící lítka může být použito droždí, které s může přidat jako čerstvé i jako instantní.
Má-li vláda dělat jakákoliv opatření, musí porozumět tomu, co se v oboru odehrává. Chce-li najít účinná řešení, musí pochopit příčiny nedobrého stavu sektoru. Místo toho vláda brutálně podcenila situaci našich zemědělců v období, kdy jim extrémně vzrostly ceny vstupů kvůli energetické krizi a nezvládnuté inflaci. To vše v momentě, kdy se jim současně propadly ceny zemědělských komodit na desetiletá minima a trh ještě navíc zavalily levné dovozy komodit z Ruska a Ukrajiny.
V zemědělství nastává situace, kdy díky štědrým dotacím přežívají malí zemědělci. Nejvíce zasaženi ale paradoxně nejsou ti největší, na které vláda ideologicky původně mířila, ale středně velké farmy, čítající jednotky tisíc hektarů. Ty se dostávají do těžko udržitelné situace a nabízejí farmy těm opravdu velkým.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Praha 25. června (ČTK) - Školní jídelny v Praze vyhodí 31 procent hmotnosti uvařených pokrmů, děti si často oběd neodhlásí a jen asi pětina jí polévky. Vyplývá to z výzkumu, který ve čtyřech jídelnách v metropoli s pomocí vážení jídla uskutečnily organizace Zachraň jídlo a INESAN. Jejich zástupci dnes výsledky představili novinářům. Pomoci by podle nich mohlo lepší plánování či další využití nevydaných jídle. Výzkum je součástí projektu Prague Food Waste zkoumajícího plýtvání jídlem, jehož další částí je analýza odpadu svezeného z vybraných domácností v metropoli.
Anna Strejcová z organizace Zachraň jídlo uvedla, že zkoumané jídelny byly všechny ve školách o velikosti 400 až 600 žáků. Výzkumníci při měření zvážili celkovou hmotnost uvařených jídel a poté hmotnost zbytků z přípravy, nevydaných pokrmů a zbytků z talířů.
"Ve školních jídelnách se opravdu plýtvá ve velkém," shrnula výsledky Strejcová. Podle výzkumu vzniká průměrně v jídelnách 33,8 kilogramů odpadu na 100 kilogramů připraveného jídla, mezi jednotlivými školami byly rozdíly až zhruba deset kilogramů. Asi polovina odpadu je ze zbytků, které děti nechaly na talíři, ty tvoří 48 procent. Nevydané pokrmy činí 43 procent a jen minimum, devět procent, je odpad vzniklý při přípravě jídla. Celkem děti na talířích ve škole o 500 žácích vyhodí ročně z talířů jídlo o hodnotě asi 600.000 korun, dodala Strejcová.
Podle Jiřího Remra z výzkumné organizace INESAN zbýval žákům nejvíce na talíři špenát s bramborem a vejcem, tohoto jídla nechali v průměru 190 gramů. Naopak nejméně děti vracely krupicovou kaši, průměrně 30 gramů, a dále bramborák a rybí prsty s bramborovou kaší se 40 gramy.
Problematické jsou podle výzkumu polévky. "Čtyři pětiny žáků polévky systematicky vynechávají a ani je neochutnávají," shrnul Fremr. Dodal, že i když jsou si toho školy vědomy a připravují polévky méně, stejně jí velkou část nevydají, u dvou ze čtyř zkoumaných škol skoro třetinu připravených porcí.
Organizátoři výzkumu plánují uspořádat workshopy, které by navrhly řešení. Podle Strejcové může spočívat v lepší optimalizaci počtu porcí, zlepšení uživatelské přívětivosti objednávkových systémů, dalším využití nevydaných jídel či vzdělávání žáků i personálu. Obdobná měření autoři projektu Prague Food Waste zpracují i ve čtyřech domovech pro seniory a dvou nemocnicích.
Kromě organizací Zachraň jídlo a INESAN se na projektu Prague Food Waste, který spolufinancuje Technologická agentura ČR a ministerstvo životního prostředí, podílí také Mendelova univerzita v Brně a firma GREEN Solution. Ty se zaměřují na analýzu plýtvání v domácnostech, výzkum dříve uskutečnily v Brně. V Praze podle Ireny Balákové z Mendelovy univerzity zatím organizátoři vyhodnotili průzkum, do kterého se zapojilo 500 respondentů. Podle jeho výsledků si členové pražských domácností myslí, že jídlem téměř neplýtvají.
To však s ohledem na předchozí zjištění v Brně podle výzkumnice patrně není pravda. "Rozbory odpadů ukazují tvrdá data, že domácnosti plýtvají," řekla. Nyní se organizace zaměří na fyzický rozbor odpadu z pěti vybraných pražských lokalit s různým typem zástavby. V Brně se v minulosti ukázalo, že lidé na sídlištích vyhodí do popelnice průměrně 33 kilogramů potravin ročně, přičemž v dotaznících odhadovali v průměru asi čtyři kilogramy.
psc ptd
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: pixabay
Za účelem podpory českých firem, které mají zájem o vstup na čínský trh, uspořádá Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Pekingu a EU SME Center dne 28. června 2024 od 10 hodin v prostorách Ministerstva zemědělství seminář, jehož cílem je osvětlit čínský trh s potravinami a nápoji včetně jeho specifik.
Ilustrační foto: pixabay
Lucemburk 24. června (zpravodajka ČTK) - Česká republika prosazuje posilování konkurenceschopnosti evropského zemědělství, méně regulací a více motivací, uvedl dnes na jednání v Lucemburku ministr zemědělství Marek Výborný. Tématem dnešního zasedání byla zejména debata o budoucnosti společné zemědělské politiky EU, ministři ve svých vystoupeních ale reagovali také na nedávné protesty zemědělců, kteří vyjeli do ulic v mnoha evropských městech, naposledy například v Bruselu. V Česku se podle ministra Výborného podařilo situaci do značné míry uklidnit, ocenil v této souvislosti i konstruktivní přístup právě zemědělců.
Podle českého ministra se do společné unijní pozice k budoucímu evropskému zemědělství podařilo prosadit i některé postoje České republiky. "Ať už se jedná o posilování konkurenceschopnosti evropského zemědělství vůči třetím státům, zjednodušování, méně regulací a více motivací," vyjmenoval Výborný.
Nová Evropská komise podle něj musí pokračovat v trendu, který byl nastaven v posledním půl roce. Znamená to "dostat do určité míry vyváženosti ambice, které určitě máme, tedy chceme chránit půdu, vody, krajinu, ale nemůže to být na úkor toho, že by se Evropská unie stala nekonkurenceschopná vůči třetím státům, Latinské Americe, Severní Americe, Asii," dodal český ministr zemědělství.
Jako konkrétní příklad zmínil například nyní projednávaná pravidla, která mají zlepšit životní podmínky zvířat a hovoří se v nich například o přepravě zvířat. "Česká republika je stát, který je vysoce exportní v oblasti vývozu skotu, proto musíme hledat podmínky, abychom nediskriminovali, tedy aby se naši exportéři nestali nekonkurenceschopnými. Nastavit rozumný balanc," uvedl Výborný.
Farmáři si při protestech stěžují zejména na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i podmínky při hospodaření s půdou. Evropská komise už na jejich kritiku reagovala a zrušila například některé ekologické požadavky, které na ně dosud měla v rámci společné zemědělské politiky. Poslední větší protest se odehrál na začátku června v Bruselu, kam dorazilo na 500 traktorů. "Myslím, že situaci v České republice se podařilo do značné míry uklidnit," uvedl ministr.
Podařilo se podle jeho názoru například motivovat zemědělce, aby více využívali možnosti pojištění. Rovněž jeho úřad podporuje sektory, které jsou nejohroženější, jako jsou pěstitelé zeleniny či ovoce a chovatelé dobytka. "Je to o komunikaci, já dialog se zemědělci vedu a jsem rád, že jsme dospěli k nějaké shodě. Ale určitě to tím nekončí, aktuálně se bavíme o modifikacích společné zemědělské politiky," dodal český ministr zemědělství.
tes jd
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: pixabay
Budapešť 25. června (ČTK) - Maďarsko od 1. července ukončí nařízení, podle kterého měly prodejny od loňského června povinnost zlevňovat vybrané potraviny. Oznámilo to dnes maďarské ministerstvo hospodářství. Vláda před rokem opatření zavedla, aby lidem pomohla vypořádat se s vysokou inflací, která mezitím citelně polevila a nyní se pohybuje kolem čtyř procent.
Povinnost snižovat ceny vybraných potravin, jako je chléb, drůbeží maso, mléko nebo sýr, vláda premiéra Viktora Orbána zavedla v době, kdy míra inflace v Maďarsku byla nad 20 procenty a patřila k nejvyšším v Evropě. Loni v lednu se dostala až na 25,7 procenta. Teď už je v cílovém pásmu centrální banky, které je od dvou do čtyř procent.
"Vzhledem k tomu, že inflace polevila, zvyšují se od září 2023 reálné mzdy. To znamená, že rodinám zůstává z příjmů více peněz, což přispívá k většímu sebevědomí a ke zvýšení spotřeby," uvedlo ministerstvo.
V rámci programu povinného snižování cen musely prodejny s ročním obratem nad jednu miliardu forintů (60 milionů Kč) nabízet týdenní slevy nejméně 15 procent ve srovnání s nejnižší cenou z posledních 30 dnů. Takto stanovené slevy se týkaly 20 vybraných položek potravin.
Vláda loni opatření zavedla na návrh ministerstva, a to s cílem "bojovat s inflačním šokem způsobeným válkou a neúspěšnými sankcemi, a s cílem chránit rodiny a důchodce," cituje agentura MTI z tehdejšího nařízení. K prudkému vzestupu inflace předloni výrazně přispěly dopady války na Ukrajině, když Evropská unie začala odmítat levný ruský plyn a nakupovat výrazně dražší energie od jiných dodavatelů.
Ministerstvo poznamenalo, že meziroční inflace u potravin v posledních měsících klesla zhruba na jedno procento. V květnu ceny potravin v meziměsíčním srovnání dokonce klesly. Loni v červnu míra inflace u potravin činila 29,3 procenta.
Ve snaze podpořit konkurenci v obchodech bude ale zachován on-line systém sledování cen, dodalo ministerstvo. Povinnost zlevňovat ceny vláda zavedla s platností do konce června. Měla možnost nařízení prodloužit, ale vzhledem k citelnému poklesu inflace se rozhodla je ukončit.
spr
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: pixabay
Praha 25. června (ČTK) - Pokud Evropská unie nenavýší rozpočet na další společnou zemědělskou politiku (SZP), nebudou ji zemědělci dodržovat, řekl dnes předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha na konferenci v Praze. Druhou možností je podle něj omezení některých cílů strategického plánu. Zároveň upozornil na to, že bez evropských dotací je zemědělství v ČR ztrátové. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že čísla, ze kterých Pýcha vychází, neodpovídají realitě. Oba se ale shodli například na tom, že další SZP musí vycházet z dopadových analýz a je nutné snižovat byrokracii.
Na otázku, co by se stalo, pokud EU v příštím období nenavýší rozpočet společné politiky, Pýcha odpověděl, že pro zemědělce bude výše podpory méně důležitá a nebudou plnit cíle strategického plánu. "My už teď máme zemědělce, kteří uvažují, že vyskočí z toho systému, protože byrokracie a sankce jsou pro ně náročné a je tam velká míra rizika," řekl.
Pýcha také doplnil, že unie nemůže na zemědělce uvalovat další povinnosti za stejné peníze, ale s menší hodnotou jako před několika lety. "Buď zachováme cíle (SZP), ale musíme zvýšit finanční zdroje, nebo budeme muset ubrat," uvedl.
O směřování budoucího evropského zemědělství debatovali v pondělí unijní ministři zemědělství. Podle Výborného se mezi cíle strategického plánu po roce 2030 podařilo prosadit například posilování konkurenceschopnosti evropského zemědělství vůči třetím státům, zjednodušování nebo připravenost evropské politiky reagovat na krizové stavy v souvislosti s klimatickými jevy.
Na některých cílech další společné zemědělské politiky se Pýcha i Výborný shodnou, například na snižování byrokracie a zvyšování konkurenceschopnosti. Pýcha ale doplnil, že upravená zemědělská politika musí více řešit nejistotu zemědělského podnikání.
Pýcha na konferenci mimo jiné upozornil na to, že zisk zemědělských podniků v Česku v roce 2022 byl podle dat svazu 22 miliard korun. "Ale do zemědělství teče 35 miliard korun. Když si dáte čísla proti sobě, vidíte, že zemědělství je bez dotací ztrátové," řekl. Podle Výborného čísla neodpovídají realitě.
Přibývání povinností a nedostatečné ohodnocení je podle Pýchy také jeden z důvodů, proč zemědělci v Evropě několikrát protestovali. Farmáři si při protestech stěžují zejména na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i podmínky při hospodaření s půdou.
Evropská komise už na jejich kritiku reagovala a zrušila například některé ekologické požadavky, které na ně dosud měla ve společné zemědělské politice. Poslední větší protest se odehrál na začátku června v Bruselu, kam dorazilo na 500 traktorů.
trp snm
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: pixabay
Programy na podporu podnikavosti, inovací a zvýšení dovedností v zemědělsko-potravinářském sektoru otevřeny! Přihlášku je nutné podat do 23. srpna 2024!
Programy jsou určeny pro studenty, doktorandy, postdoktorandské výzkumné pracovníky, mladé profesionály a/nebo podnikatele se zájmem o inovace v potravinovém systému a praktickou výuku ve spolupráci se zemědělsko-potravinářskými firmami nebo start-upy.
Programy Inspire a RIS Inspire zvyšují povědomí o globálních problémech v oblasti potravin a propagují podnikání jako jednu z možností osobní kariéry.
Jaké programy jsou pro Vás připraveny?
Aktuálně jsou otevřené přihlášky pro tyto programy:
Inspire – Explore
Program je otevřen celoročně, až do 31. prosince 2024
Online, úroveň účastníků: začátečník, jazyk angličtina, program je pro účastníky zdarma
Více informací k programu: ZDE
Inspire – Restorative Aquaculture
Program bude probíhat od 23. září 2024 do 25. října 2024 (3 týdny)
Online a on-site účast, úroveň účastníků: začátečník, jazyk angličtina, cena za účast v programu je 1 089 EUR
Více informací k programu: ZDE
Dne 5. března 2024 uveřejnila Německá společnost pro výživu tiskovou zprávu popisující aktualizovaná výživová doporučení založená na nově vyvinutém matematickém modelu, který kromě doporučení pro zdravou výživu zohledňuje také aspekty, jako je udržitelnost, dopad na životní prostředí a stravovací návyky v Německu. Přehledovou práci z pera MUDr. Evy Kudlové,CSc. přikládáme.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Zdroj: Výživa a potraviny 3/2024.
Ilustrační foto: pixabay
Vedoucí představitelé Evropské Unie se během neformální večeře dne 17/06/2024 zatím nedokázali předběžně dohodnout na tom, zda by Ursula von der Leyen měla pokračovat na pozici předsedkyně Evropské komise. Jednání budou pokračovat během jednání Evropské Rady, tedy lídrů členských států EU, které proběhne v termínu 27-28/06/2024. Vedoucí představitelé EU by během tohoto jednání měli diskutovat o Strategické agendě na období 2024 – 2029. Kromě kandidatury von der Leyen na post předsedkyně Komise lídři v uplynulém týdnu debatovali (a rovněž se zatím neshodli) i o pozicích předsedy Evropské Rady (hlavním kandidátem je portugalský expremiér António Costa, S&D) a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (kandidátkou je estonská Kaja Kallasová, šéfka zahraniční politiky, Renew).
Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu
Ilustrační foto: pixabay
Vzhledem k současným prognózám OSN o počtu obyvatel na konci století, které se pohybují od necelých 9 miliard do téměř 15 miliard lidí, někteří tvrdí, že kdybychom se všichni stali vegany, bylo by více jídla pro všechny a méně by se využívala půda. Je to však pravda a bylo by to proveditelné? Bylo by to dobré pro životní prostředí? Na tyto otázky hledalo odpovědi mnoho studií a na rozdíl od všeobecného přesvědčení se zdá, že přínos veganské stravy pro životní prostředí není tak jednoznačný, jak se říká. Veganská strava dokáže nasytit méně lidí Studie vědců z Friedman School of Nutrition Science and Policy vypočítala únosnost zemědělské půdy v USA pro člověka a pomocí biofyzikálního simulačního modelu porovnala využití půdy v 10 různých scénářích stravování, které se lišily obsahem masa a živočišných produktů. Z analyzovaných scénářů byly ty, které vylučovaly potraviny živočišného původu, méně efektivní, pokud jde o hospodaření s půdou a její využívání. Podle studie by využití půdy spojené s veganskou stravou uživilo méně lidí než využití půdy založené na běžné „všežravé“ stravě. V paradoxním scénáři 100% veganství je potřeba více orné půdy, protože složky veganské stravy jsou produkovány s velmi nízkou účinností. Únosnost veganské stravy byla proto nižší než u 2 scénářů zdravé „všežravé“ stravy, protože by vyžadovala více zdrojů k uspokojení potřeby bílkovin lidské populace, přičemž by docházelo k většímu využívání a vyčerpávání organické hmoty v půdě.
Zdroj: AGRObase 06/2024
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Australská vláda pohrozila velkým potravinářským řetězcům až miliardovými pokutami, pokud nezmění přístup vůči zákazníkům a dodavatelům. Řetězce se podle vládních úředníků dopouštějí praxe, kdy bezdůvodně zvyšují ceny, avšak zemědělcům a dalším svým dodavatelům za odebrané zboží víc neplatí. Napsal to britský ekonomický deník Financial Times (FT). Zástupci dvou největších řetězců uvedli, že oznámení vlády vyhodnocují.
„Jde o to, abychom dosáhli spravedlivého přístupu pro rodiny a spravedlivého přístupu pro zemědělce,“ uvedli ve společném prohlášení ministr financí Jim Chalmers, ministr zemědělství Murray Watt a ministr pro hospodářskou soutěž Andrew Leigh. Federální vláda pak v samostatném oznámení uvedla, že upřednostní přijímání zákonů tak, aby byl kodex povinný.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Ceny kakaa na světových burzách vyletěly za poslední rok na trojnásobek. V posledních letech se ceny kakaových bobů pohybovaly kolem 2500 dolarů za tunu, v dubnu kakao dosáhlo historického rekordu 11 tisíc dolarů a nyní se ceny termínových kontraktů pohybují mírně pod 9000 dolary.
Podle zprávy společnosti Rabobank bude letos na trhu chybět nejvíce kakaa za nejméně šedesát let. Mezinárodní organizace pro kakao očekává letos deficit v dodávkách 374 tisíc tun, což je meziroční nárůst o 405 procent.
Velké potravinářské firmy se obecně proti podobným výkyvům brání zajištěním zásob kakaa na dlouhou dobu dopředu. Smlouvy jim však postupně vyprší a budou muset surovinu nakoupit za podstatně vyšší ceny.
Kakaové boby se obchodují pomocí takzvaných termínových kontraktů. Při nich prodejci sázejí na růst jejich hodnoty, zároveň se však obvykle jistí proti opačnému scénáři tím, že u části kontraktů spekulují na pokles ceny bobů.
Obvykle to dobře funguje v určitém cenovém pásmu, při prudkém pohybu cen však výrazně rostou náklady na zajištění spekulací na pokles. Ve chvíli, kdy je navyšování ručení neúnosné, část obchodníků s boby raději spekulaci na pokles ukončí a nakoupí termínované kontrakty zpět, aby je vrátili majiteli. Tím však dál zvyšují cenu.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
V pořadu Prima CNN NEWS hosté diskutovali o cenách potravin, vývoji sklizně, situaci pěstitelů brambor v souvislosti s klimatickou změnou, proč jsou čeští producenti nekonkurenceschopní v rámci Evropy, o postavení zahraničních obchodních řetězců v Česku a dalších tématech. Jsou před námi další protesty zemědělců, zdražování a jak moc je možné změnit Green deal. Diskutovali zemědělský publicista Martin Sedláček a agrární analytik Petr Havel.
Ministr zemědělství Marek Výborný v dopise obchodním řetězcům vylíčil katastrofický stav domácích chovatelů kuřat. Žádá je, aby upřednostnily české maso. Inflace potravin se letos uklidnila a zdálo se, že končí také vládní nátlak na obchodní řetězce kvůli drahým potravinám. Pod povrchem ale bublá další problém. Alespoň to tak vypadá z dopisu ministra Marka Výborného, který minulý čtvrtek rozeslal všem obchodním řetězcům v tuzemsku od Globusu po Lidl.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Ambiciózní plány obchodních řetězců vymést z regálů vejce od nejméně „šťastných“ slepic mají trhlinu. Vajec z chovů, v nichž má drůbež komfortnější životní podmínky, nejspíš nebude v Česku dost.
Tuzemské obchodní řetězce po intenzivním nátlaku ochránců zvířat v roce 2018 zavelely k ukončení prodeje vajec z obohacených klecí. Slíbily, že do konce roku 2025 už budou nabízet jedině vejce z chovů v halách. Tam je maximálně 9 slepic na metru čtverečním, zatímco v klecích se jich tísní 13.
Teď si však obchodníci začínají uvědomovat, že to bylo až příliš odvážné gesto. Nahrazovat levnější „klece“ dražšími halovými vejci z voliérových nebo podestýlkových chovů se totiž ne vždy daří podle plánu.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Pivo je v Česku čím dál dražší a jeho spotřeba u nás klesla na historické minimum od roku 1963. Na menší prodeje si stěžují hospody, ale i pivovary. Třeba to asi nejznámější, plzeňské pivo se přitom ale v českých obchodech prodává často za více než dvojnásobek než v sousedním Německu. Plzeňský Prazdroj tvrdí, že za to nemůže on, nýbrž obchodníci.
Jak je možné, že v Německu, kde je průměrná mzda oproti Česku bezmála dvojnásobná, mají zrovna slavné plzeňské pivo o tolik levnější?
Pivovarnický expert z České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier to přikládá především marketingové síle Plzeňského Prazdroje.
,,Český trh s pivem je obecně nadprůměrně koncentrovaný, jednička na trhu má podíl přes 43 procent, navíc zde výrazně marketingově protežuje svoji značku Pilsner Urquell, která je tak pro společnost extrémně zisková. I díky tomuto extrémnímu podílu je společnost typickým cenovým vůdcem v pivovarství,“ nabídl možné vysvětlení.
To podle něj v Německu neplatí. „Tam tato značka není marketingově protežovaná. Tamní jednička na trhu Oetker-Gruppe má podíl méně než dvanáct procent, takže trh je mnohem víc konkurenční, tedy méně koncentrovaný,“ dodal Maier.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Evropské sdružení obchodníků EuroCommerce společně s konzultační firmou Oliver Wyman vypracovalo studii, která mapuje emise od surovin pro výrobu potravin a dalšího zboží přes výrobu a prodej až po emise zákazníků, spojené s nákupy.
SOCR ČR, který se přípravy studie v rámci EuroCommerce rovněž účastnil, si je spolu se svými členy dobře vědom výzev, které v této oblasti obchodníky v České republice čekají. Prioritním úkolem je nyní pokusit se nalézt jednotné postupy pro výpočet emisní stopy výrobků produkovaných v rámci tuzemského zemědělsko-potravinářského řetězce. Konkrétní spolupráci na tomto poli již SOCR ČR inicioval s Potravinářskou komorou ČR, se Zemědělským svazem ČR a s Ústavem pro zemědělskou ekonomiku a informace. „Vážím si ochoty našich parterů ke spolupráci. To, zda se v blízkém období podaří pilotně otestovat první sadu možných řešení, záleží i na přístupu státu, jehož spolupráce, včetně finanční účasti, bude pro úspěch projektu klíčová. Bez jednotné metodiky nebude jakákoliv snaha o vykazování emisí a jejich následné snižování důvěryhodné. Proto je třeba aktivní a konstruktivní přístup všech, kterých se tato problematika týká,“ shrnul T. Prouza.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixaby
Ministerstvo zemědělství sníží počet veřejných výzkumných organizací ze sedmi na pět. Do Výzkumného ústavu rostlinné výroby se začlení Výzkumný ústav potravinářský Praha a Výzkumný ústav zemědělské techniky.
Jan Pivoňka z Potravinářské komory ČR připomněl, že potravinářský ústav ztrácel od počátku devadesátých let na významu. Velké koncerny mají vlastní výzkumná a vývojová centra, menší podniky dávají přednost cestě pokusů a omylů.
„Vědecká činnost z veřejných prostředků se postupně přenáší na vysoké školy. Výsledkem je postupný útlum činnosti mnoha veřejných výzkumných organizací a s tím související postupná ztráta kvalitního vybavení a personálu,“ říká.
„Společně s tímto krokem je třeba se rovněž zamyslet, zda má stát i po restrukturalizaci pro všechny subjekty jednoznačné zadání a prostředky pro jeho plnění a kontrolu. Pokud se týká podpory průmyslu, bylo by lépe, kdyby stát obnovil prostředí pro inovace, které se osvědčilo, a ponechal na výrobcích, aby sami definovali zadání pro výzkumné organizace,“ dodává.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Hnutí ANO vystoupí z liberální frakce Renew Europe v EP i z evropské strany ALDE. V pátek to oznámil předseda hnutí Andrej Babiš. Ve frakci by podle něj ANO nemohlo plnit program.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Neřešte své problémy s obaly na poslední chvíli!
27.6.2024 od 9.00 hodin, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, Praha – Suchdol, 165 00
Budova Knihovny, Sál LIB 182
Evropské obalové symposium představuje klíčovou událost pro odborníky a zainteresované strany v oblasti obalů po celé Evropě. Toto symposium se zaměřuje na nejnovější změny v obalové legislativě, sleduje aktuální trendy v obalovém průmyslu a poskytuje platformu pro diskuzi o budoucím směřování a inovacích v oblasti obalů.
Událost je určena pro širokou škálu účastníků, včetně výrobců obalů, zpracovatelů, značek, maloobchodníků, politiků, regulatorních orgánů a nevládních organizací, kteří mají zájem o nejnovější vývoj a nejlepší postupy v obalovém sektoru.
Během symposia se účastníci dozví o nejnovějších změnách v legislativě týkající se obalů a jak tyto změny ovlivňují průmysl v různých zemích Evropy. Diskutovány budou nové požadavky na recyklaci, snižování plastového odpadu, udržitelnost obalů a inovace vedoucí k minimalizaci environmentálního dopadu obalových materiálů.
Symposium také poskytuje příležitost pro sdílení osvědčených postupů a představení inovativních řešení v oblasti udržitelných obalů. Účastníci se mohou těšit na inspirující případové studie od předních evropských značek, které úspěšně integrovaly udržitelné obalové strategie do svých operací.
Celkově Evropské obalové symposium představuje nezbytnou platformu pro všechny, kdo chtějí zůstat v popředí v oblasti obalového designu, legislativy a udržitelnosti, a nabízí komplexní přehled o výzvách a příležitostech, které formují budoucnost obalového průmyslu v Evropě.
Ilustrační foto: pixabay
Už to není jen vzdálená realita Islandu, Belgie, Švýcarska nebo Německa. Třídenní volno, a tudíž o den kratší pracovní týden nabízejí i firmy v Česku. Ačkoliv tvoří naprostou menšinu, jsou jich už tisíce. Alternativně ke čtyřdennímu pracovnímu týdnu zkoušejí zavádět takzvanou volnou pracovní dobu.
Mezi výhody čtyřdenní pracovní doby patří zvýšená produktivita, větší spokojenost zaměstnanců, lepší skloubení pracovního a osobního života a snížení stresu
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Růst cen tabákových výrobků způsobil rozmach černého trhu a nárůst dovozu levnějšího zboží ze zahraničí. Stát kvůli tomu ztrácí miliardy ročně. Objevují se i expertní návrhy na zavedení specializovaných prodejen tabáku.
Nelegální obchod s tabákovými výrobky narůstá po celé Evropě, trend se nevyhnul ani Česku. Podle nejnovějších odhadů se oficiálnímu trhu – a tím pádem i zdanění – vyhnula přibližně každá pátá až šestá cigareta v tuzemsku. Vyplývá to z průzkumu Empty Pack Survey.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrční foto: pixabay
Systém kontrol pesticidů čeká zpřísnění a část zemědělců se toho obává. Přišlo by se totiž na to, že fixlují s evidencí postřiků. K tomu je nutí zákazy chemie bez účinné náhrady.
Nelegální trh s přípravky na ochranu rostlin je celosvětový problém a Česko v tom není výjimkou. Každoroční operace Europolu zvaná Silver Axe v rámci více než třiceti zemí včetně Česka loni odhalila 2040 tun nelegálních pesticidů – šlo o dosud největší objem.
V tuzemsku se černý trh podle Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) odhaduje na zhruba 14 až 15 procent, tedy zhruba na jednu miliardu korun. Čísla jsou pravděpodobně velmi nepřesná, i tak jde však o alarmující objem.
Ilustrační foto: pixabay
Česko i Slovensko už znají jména nových europoslanců pro nadcházejících pět let, tedy do poloviny roku 2029.
ČESKO (21 MANDÁTŮ):
Volby v Česku vyhrálo ANO, které získá celkem sedm mandátů. Zvolenými europoslanci za ANO jsou: Klára Dostálová, Jaroslava Pokorná Jermanová, Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Martin Hlaváček, Jana Nagyová a Ondřej Kovařík. V evropských volbách v roce 2019 obsadilo ANO 6 mandátů, o jeden mandát si tedy v letošních volbách polepšilo. ANO je v Evropském parlamentu členem Renew Europe, letošní výsledek by mohl ANO zajistit pozici druhé nejsilnější delegace po Francii se 14 mandáty.
Na druhém místě se šesti mandáty skončila koalice SPOLU (ODS, TOP-09, KDU-ČSL). Zvolenými europoslanci za SPOLU jsou: Alexandr Vondra (ODS), Luděk Niedermayer (TOP-09), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Veronika Vrecionová (ODS), Ondřej Krutílek (ODS) a Ondřej Kolář (TOP-09). Pro ODS se jedná o oslabení ze čtyř křesel na tři oproti volbám 2019, oslabila rovněž KDU-ČSL, a to ze dvou křesel v roce 2019 na současný jeden mandát. Nejsilnější ODS je v Evropském parlamentu členem frakce ECR, zatímco KDU-ČSL a TOP-09 frakce EPP.
Třetí místo obsadila koalice Přísaha a Motoristé, která se do Evropského parlamentu dostala úplně poprvé. Koalici, která získala dva mandáty, budou reprezentovat Filip Turek (Motoristé) a Nikola Bartůšek (Přísaha). Zatím není jasné, do které evropské frakce budou mít zájem noví europoslanci vstoupit.
Rovněž dva mandáty připadnou koalici STAČILO!, kterou vede europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Společně s Konečnou se do Parlamentu dostal také Ondřej Dostál. STAČILO bude s největší pravděpodobností nadále členem GUE/NGL, tedy levice v Evropském parlamentu, kde v posledních pěti letech z ČR působila pouze Kateřina Konečná.
Koalice STAN + SLK (Starostové a Osobnosti pro Evropu) získala také dva mandáty, do Evropského parlamentu se probojovala Danuše Nerudová a Jan Farský. Hnutí STAN bylo v rámci minulého parlamentu zastupováno Stanislavem Polčákem, působilo v rámci EPP. Koalice STAN by v souladu s předvolebními dohodami měla nominovat nového komisaře / komisařku pro Českou republiku.
Propad hlasů pak zaznamenali Piráti, kteří ze tří křesel obhájili pouze jediný mandát. Europoslankyní za Piráty, kteří jsou v Evropském parlamentu členy frakce Zelených, byla zvolena Markéta Gregorová.
Jeden mandát, z původně dvou, obhájila česká SPD, která v Evropském parlamentu spadá pod I&D – stranu bude v Evropském parlamentu zastupovat europoslanec Ivan David.
SLOVENSKO (15 MANDÁTŮ):
Nejvíce mandátů získalo Progresívne Slovesko, které do Parlamentu vyšle celkem šest europoslanců: L´udovít Ódor, Veronika Cifrová Ostrihoňová, Martin Hojsík, L´ubica Karvašová, Michal Wiezik a Lucia Yar. Prograsívne Slovensko je aktuálně členem Renew Europe, v uplynulých pěti letech bylo zastupováno pouze dvěma europoslanci. V rámci letošních evropských voleb tak významně posílilo. V rámci této strany se do Evropského parlamentu vrátí Michal Wiezik a Martin Hojsík, kteří byli v uplynulých letech zaměření zejména na činnost Výboru EP pro životní prostředí (COMENVI) a na otázky spojené s klimatem, lesy, půdou nebo biodiverzitou.
Druhý největší počet europoslanců vyšle do Bruselu SMER, který ve volbách obsadil celkem pět křesel. Zvolenými europoslanci jsou: L´uboš Blaha, Erik Kaliňák, Monika Beňová, Judita Laššáková a Katarína Roth Neveďalová. SMER je v současnosti členem druhé nejsilnější frakce EP S&D.
Třetí skončilo hnutí Republika, které si zajistilo pro nadcházejících pět let dva mandáty. Zastupovat ho budou Milan Uhrík (současný europoslanec za Nezařazené) a nově zvolený Milan Mazurek.
Po jednom mandátu získal Hlas (Branislav Ondruš) a KDH (Miriam Lexmann – současná europoslankyně, EPP).
Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu
Ilustrační foto: pixaby
Voliči po celé EU po pěti letech rozhodli o novém obsazení 720 křesel Evropského parlamentu. 21 poslaneckých mandátů připadajících Česku si na základě volebních výsledků rozdělí 7 kandidujících subjektů: ANO 2011, SPOLU, PŘÍSAHA a MOTORISTÉ, STAČILO!, Starostové a osobnosti, Piráti, SPD a Trikolora. Volební účast dosáhla 36,45 %.
Vítězem voleb je ANO 2011 s 26,14 % hlasů a 7 poslaneckými mandáty. Následují SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) se ziskem 22,27 % a 6 mandáty, dále PŘÍSAHA a MOTORISTÉ (10,26 %, 2 mandáty), STAČILO!, koalice KSČM, SD-SN, ČSNS (9,56 %, 2 mandáty), Starostové a osobnosti pro Evropu (8,70 %, 2 mandáty), Česká pirátská strana (6,20 %, 1 mandát), a SPD a Trikolora (5,73 %, 1 mandát).
Česko si vybralo nové europoslance
Ilustrační foto: pixabay
