Ceny másla šly od Vánoc rapidně dolů. V akci ho nakupující nyní seženou i za 40 korun. Konec éry drahého másla to však znamenat nutně nemusí. Blíží se totiž Velikonoce, které by mohly s cenami tohoto produktu zamávat. Někteří ekonomové dokonce varují, že této situace mohou obchodní řetězce využít.
Ceny potravin a nealkoholických nápojů v Česku za poslední tři roky vyskočily o 26,4 procenta. Enormně ovšem zdražovaly potraviny i v dalších zemích Evropské unie. Česko je ve srovnání tempa zdražování „až“ na třináctém místě. Hůř si ale při srovnání dat Eurostatu vedeme v posledním ročním či meziměsíčním srovnání.
Další informace zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-potraviny-v-cesku-za-tri-roky-zdrazily-o-26-procent-v-ramci-eu-jde-o-prumer-40514031
Potravinářská komora České republiky, Česká technologická platforma pro potraviny a společnost VEOLIA připravily již tradiční kulatý stůl, tentokrát s podtitulem "Redukujeme potravinový odpad".
Akce se uskuteční v úterý 25. března 2025 od 10.00 hodin v sídle PK ČR, Počernická 96, Praha 10.
V případě zájmu prosím pište na e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
Pozvánku najdete zde.
Kulatý stůl se bude tentokrát věnovat problematice potravinového odpadu v souvislosti se schválenými redukčními cíli v oblasti potravinového odpadu do roku 2030. Redukční cíl pro firmy je 10%, pro domácnosti a oblast HORECA je to 30%. Referenčním obdobím je průměr z let 2021–2023.
Česko trápí sucho a země je vyprahlá. I když se to nezdá, v půdě chybí vláha. Zima na ni byla skoupá. Experti mluví až o padesátiletém suchu. Může za to málo srážek po celou zimu.
Půdní sucho není jev, který by laik poznal na první pohled. Minulý týden navíc několik dnů zapršelo, takže se může zdát, že půda je nasycená. Opak je ale pravdou.
Suchý byl totiž nejen únor, ale celá zima. Ta byla na vodu skoupá, průměrná suma nové sněhové pokrývky činila v ČR jen 28 centimetrů, zásoby vody ve sněhu byly pro meteorologickou zimu jen na polovině dlouhodobého průměru.
Ke konci února již sníh ve středních a nižších polohách chyběl. Sníh je jako přírodní rezervoár – taje pomalu a doplňuje vláhu. Když chybí, příroda začíná vegetační sezonu s obrovským minusem.
A ani nepršelo. Během uplynulé zimy spadlo jen 79 milimetrů srážek, což z ní činí srážkově pátou nejchudší zimu v průměru let 1991–2020. Pro srovnání – během zimy 2023/2024 spadlo průměrně 203 milimetrů srážek.
V tomto roce vstoupí v platnost celá řada nových směrnic z oblasti kybernetické bezpečnosti, které bude muset splnit většina českých a slovenských organizací. Společnost MONET+ se proto rozhodla zorganizovat bezplatnou virtuální konferenci "Kyberbezpečnost pro průmysl, výrobce a energetiku”.
Na konferenci vystoupí přední odborníci z ČR a SK a účastníci tak získají komplexní informace o postupech, které jim pomohou zvýšit kybernetickou bezpečnost a nastavit potřebné procesy. Akce se koná ve středu 14. 5. 2025 od 13:00 do 15:30 a účast i registrace je zdarma.
Program a registrace jsou dostupné zde: https://proid.cz/virtualni-konference-kyberbezpecnost-prumysl/
Méně masa, radikální omezení cukru i tuků a naopak více ryb, luštěnin a zeleniny. České školní jídelny čekají od nového školního roku zásadní změny. Podle nové stravovací vyhlášky, kterou připravil Státní zdravotní ústav, mají začít vařit moderně a hlavně zdravě. Nová pravidla ale vyvolala vlnu kritiky.
Přestože se většina odborníků shoduje, že některé změny jsou nutné, objevuje se i kritika nových plánů. Například Svaz měst a obcí chápe nutnost zvýšení množství ryb a luštěnin, děti podle něj ale nejsou na tuto stravu zvyklé, změnu neocení a bude více odpadu. Vyhlášku zkritizovali i zástupci Národního týmu kuchařů a cukrářů či Potravinářská komora. A mezi kritiky patří také ministerstvo zemědělství.
„Z jakého důvodu je navrhováno snížení zastoupení masa v jídelníčku rostoucích a vyvíjejících se dětí a mladistvých? Je nezpochybnitelným faktem, že živočišná bílkovina má v průměru téměř dvojnásobnou využitelnost, než mají bílkoviny rostlinného původu, takže mladý či rostoucí organismus se při jejím nedostatku nemusí vyvíjet správně,“ uvádí resort zemědělství v jedné z připomínek k návrhu vyhlášky.
K tématu zde: https://cesky.radio.cz/revoluce-ve-skolnich-jidelnach-zdrave-cile-ale-take-vlna-kritiky-8846254
Moravští a čeští vinaři loni nevyužili kvótu pro novou výsadbu. Vinic ubývá. Proti proudu jdou novější PIWI odrůdy vhodné pro ekologičtější hospodářství, které postupně nahrazují část tradičních odrůd. Jejich rozloha poprvé překročila tisíc hektarů. Loni se z nich nejvíce vysazoval „burčákový“ Solaris, žebříčku celkové plochy vévodí Hibernal. Mnoho dalších, pro neotřelá vína, čeká na objevení. Podle Vinařské unie mohou brzy dostat větší šanci, vinařský sektor v České republice totiž prochází významnou proměnou. I kvůli klimatickým změnám, udržitelnosti či ekologickým tlakům.
Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) loni dosáhla celková rozloha vinic v České republice 17 304 hektarů, což je nejnižší hodnota za posledních 13 let.
Další informace: https://www.denik.cz/ekonomika/vinice-v-cesku-piwi-odrudy.html
Na dva tisíce kusů skotu ve slovenských ohniscích nákazy slintavkou a kulhavkou bude naočkováno a pak utraceno. Utracena budou i další zvířata v tříkilometrovém okruhu od trojice chovů na jihu Slovenska, kde byla uvedená nákaza potvrzena. Česko na čtyřech hraničních přechodech se Slovenskem obnovilo v pátek ráno kontroly.
V Česku zakazují nově obnovená mimořádná opatření dovoz ovcí, koz, prasat, skotu a dalších hospodářských zvířat, která by mohla chorobu přenášet, z Maďarska a Slovenska.
Oproti loňskému roku zdražili velikonoční zajíčci a další čokoládové cukrovinky v obchodech v průměru až o 20 procent, některé konkrétní položky pak i na dvojnásobné ceny, vyplývá z analýzy serveru Kupi.cz. Vedle toho rostou v poslední době i ceny slepičích vajec. Velikonoční nadílka se tak letos prodraží.
Zásadně v posledních týdnech zdražují slepičí vejce. Balení po deseti kusech vyjde zhruba na 68 korun. To je podle Českého statistického úřadu téměř o desetinu dráž než v únoru. Proti loňskému březnu cena vajec vzrostla zhruba o polovinu. A nejspíš poroste i nadále.
Ptačí chřipka se sice v českých chovech neobjevila, vedle USA ale zasáhla i některé přímořské státy Evropy, a podílí se tak na nedostatku vajec na trhu. „Lze očekávat, že ceny vajec mohou nadále mírně růst,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek. Zmínil také rostoucí cenu krmných směsí a náklady na přestavování chovů kvůli budoucímu zákazu klecových hal.
Velká změna školního stravování se dočkala kritiky na sněmovním semináři. Mimo jiné kvůli tomu, že připouští možnost nošení vlastního jídla do jídelen, kde by se následně ohřívalo. Je to absolutní nesmysl, řekl předseda Asociace společného stravování Adam Kilberger. Asociace rozdávala u vchodu vařečky, místo potlesku mu tak posluchači, často zástupkyně školních jídelen, klepaly dřívky o sebe.
Vyhlášku zkritizovali také zástupci Národního týmu kuchařů a cukrářů či Potravinářská komora ČR. Té mimo jiné vadí ideologický přístup k dehydratovaným potravinám, které by se v jídelnách v budoucnu neměly používat.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-skoly-snemovna-jidelny.A250320_113853_ekonomika_drh
Některé základní potraviny oproti lednu zlevňují. Týká se to především másla nebo vepřového masa. Meziroční srovnání ale ukazuje, že si stále za tyto suroviny připlácíme. Výkyvy cen potravin sleduje i Česká národní banka, podle které je spotřebitel na růst těchto základních produktů velmi citlivý. Při zdražování vajec nebo másla tak může člověk nabýt dojmu, že se jedná o plošné zvyšování cen. Co dalšího působí na pocit zdražování a jaké jsou nyní ceny potravin?
Vyšší růst některých základních potravin je ale očekávaný. Dražší vejce jsou například z důvodu vyšších investic chovatelů kvůli plánovanému konci klecových chovů. U brambor a jablek se jedná o sezónní záležitost a lze očekávat, že cena v průběhu roku klesne.
Cukrovarnictví má sice v Česku výraznou tradici, nyní však prochází krizí. Cena cukru se loni propadla o 40 procent, podle výrobců kvůli dovozům ze třetích zemí. Cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou končí. Situace má dopad i na zemědělce, kteří musí cukrovou řepu nahradit jinou plodinou. Pro spotřebitele je ovšem pokles ceny dobrou zprávou.
Ještě v devadesátých letech fungovaly v Česku desítky cukrovarů. Pak se ovšem začal jejich počet prudce snižovat. Od roku 2007 skončily podniky v Hrochově Týnci, Němčicích nad Hanou, Kojetíně a teď i ten na jihu Moravy.
Potravinářská komora upozorňuje, že do Česka se dováží cukr z Bulharska, které ale nemá žádný cukrovar. Panují proto obavy, jestli se nejedná o přebalený cukr z Ruska.
Je to jeden z nejvýbušnějších zákonů. Není jisté, že zálohování plechovek a PET lahví do voleb na podzim projde, přesto Čechy novinka nemine.
Splnit cíle je pro Českou republiku utopie, a to minimálně v plechovkách, naznačují dostupná data a odhady.
Dle údajů ministerstva životního prostředí se v roce 2022 vysbíralo 73–75 procent PET lahví, které se dostaly na trh. U plechovek data chybí, ale odhad obalové společnosti EKO-KOM, která je srdcem třídicího a recyklačního koloběhu v zemi, se pohybuje jen kolem třetiny vysbíraného materiálu. Některé odhady trhu jsou však pesimističtější.
EKO-KOM dnes už připouští, že se bez záloh neobejdeme, a to právě kvůli tvrdým cílům nedávno schváleného nařízení PPWR. „Je zřejmé, že nejpozději kolem roku 2028 bude Česká republika muset zavést nějakou formu zálohování nápojových obalů, specificky nápojových plastových lahví a nápojových plechovek,“ uvádí.
Dodává, že s cílem pro plechovky ve výši 80 procent pro rok 2026 koncepce rozvoje třídění ČR vůbec nepočítala a v horizontu necelých dvou let pro to nejsou připraveny podmínky.
Odpadové společnosti, které ostře vystupují proti zálohám, často namítají, že bude stačit rozšíření stávající sítě barevných kontejnerů. Pravdou je, že nádob na kovy je málo, přestože je možné od letošního roku hliníkové plechovky vhazovat do žlutých popelnic.
Před blížícími se Velikonocemi je zatím cena vajec pro chovatele slepic podle jejich slov rozumná. Nejsou to vejce klecová a jejich cena se točí okolo pěti korun, pěti pětapadesát včetně DPH za jedno vejce. Ale pozor. Do Velikonoc chybí ještě měsíc a supermarkety mohou podle místních farmářů vyvolat hysterii, která požene cenu vajec nahoru. Pak budou zdražovat i oni. Prozatím je klid a cenami nehýbe ptačí chřipka ani v USA ani v Polsku, ani na Ukrajině. O cenové politice i kvalitě a nárocích či spíše nenárocích Čechů na kvalitní potraviny se s Deníkem podělil majitel rodinné farmy Poustka Jiří Vacek.
Až šedesátiprocentní snížení ceny některých potravin přinesla regulace obchodnické marže v Maďarsku. Ve snaze omezit dopady inflace začala vláda premiéra Viktora Orbána regulovat obchodnické marže u 30 základních potravin, ty nově nesmějí překročit 10 procent.
Toto opatření bylo zavedeno od začátku tohoto týdne a podle webu index.hu došlo například v případě jogurtů, smetany, mléka, tvarohu, másla a tuku ke snížení ceny o 50 až 64 procent.
Podle maďarských médií obchodní řetězce zavedly množstevní omezení při prodeji výrobků, na které se regulace vztahuje. K opatřením, kterými maďarská vláda narušuje jejich cenovou politiku, se nijak nevyjadřují.
Další informace najdete zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-po-regulaci-marzi-obchodniku-nektere-potraviny-v-madarsku-vyrazne-zlevnily-40513678
Vejce v Česku zdražují, balení po deseti kusech vyjde zhruba na 68 korun. To je podle Českého statistického úřadu téměř o desetinu dráž než v únoru. A jejich cena nejspíš poroste i nadále. Do ceny se promítne ptačí chřipka, která způsobuje celosvětový nedostatek vajec, ale také přestavování chovů na alternativní typy kvůli zákazu klecových hal v ČR od roku 2027. Vyplývá to z vyjádření Potravinářské komory ČR a Českomoravské drůbežářské unie.
Ptačí chřipka se tak podílí na nedostatku vajec na trhu. „A to nejen v Česku, ale i v Evropě. Lze očekávat, že ceny vajec mohou nadále mírně růst,“ uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Zmínil také rostoucí cenu krmných směsí, která se podle něj rovněž promítá do cen vajec.
Ve Spojených státech amerických klesá zájem zákazníků o slané chipsy, sušenky či sladké pečivo. Důvodem však není snaha o zdravější životní styl, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jsou to totiž rostoucí ceny, které spotřebitele nutí k šetření. Ukazují to výsledky nedávného amerického průzkumu.
Podle průzkumu společnosti NIQ celkem 42 procent Američanů nakupuje méně sladkých i slaných dobrot kvůli pozvolna rostoucím cenám. Potvrzují to i hospodářské výsledky velkých potravinářských výrobců, a to včetně společnosti Pepsi, píše CNN. Průzkumu se zúčastnilo celkem 1 000 amerických spotřebitelů.
Společnost EKO-KOM zvýší od pololetí poplatky za obaly o 13 procent. Proč? Protože jí zákon přikázal zvýšit svou finanční rezervu z 25 procent ročních nákladů na dvojnásobek. Přitom všichni aktéři hovoří o tom, že jde o zbytečné navyšování a že by se dalo ještě stihnout změnou zákona navýšení stopnout. Vzhledem k šibeničním termínům a blížícím se volbám je to ale podle informací MF DNES a iDNES.cz spíš nepravděpodobné.
Potravináři pak upozorňují, že obalové náklady v posledních letech stoupají. Mezi lety 2020 a 2024 se například u cukrovarů zvýšila cena za tunu papíru z 23 450 korun na 37 125 Kč, poplatek pro EKO-KOM pak z 2586 korun za tunu pak skoro na dvojnásobek. U kombinovaných materiálů stál poplatek EKO-KOM na začátku období 6346 korun za tunu, loni pak už 22 488 Kč.
Komora na zvýšení rezervy upozorňuje podle své prezidentky Dany Večeřové už dva roky. Naposledy na začátku března o tom pak zaslala dopis premiérovi a resortním ministrům.
„My už nevíme, jakým způsobem na to politiky ještě více upozornit. Je ale pozoruhodné, že právě politici chtějí levné potraviny, ale svými kroky naopak neustále zvyšují firmám náklady. Už není prostor pro nějaké další debaty. Je nutné urychleně přijmout řešení, včera bylo pozdě,“ řekla prezidentka.
Další informace najdete zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-komora-obaly-zakon.A250318_175920_ekonomika_drh
Potravinářské podniky mají od července platit vyšší poplatky za obalové materiály, do nichž balí své produkty. Rostoucí náklady tak budou potravináři zřejmě muset promítnout do cen svých výrobků. Důvodem je dříve schválená legislativa, která zvyšuje zcela zbytečně povinnou finanční rezervu autorizované obalové společnosti EKO-KOM na 50 % ročních nákladů. Potravinářská komora však současnou rezervu ve výši 25 procent, kterou producenti platí, považuje za dostačující.
Potravinářská komora upozorňuje, že poplatky za obaly rostly již v posledních letech. Další zvýšení tak přinese jen zbytečné náklady pro potravinářské podniky, které ve svém důsledku povedou k promítnutí do koncových spotřebitelských cen.
„Za téměř dvacet let, co jsem v cukrovaru, nepamatuji tak extrémní a rychlý nárůst cen vstupních surovin, materiálů a různých poplatků, jako to vidíme v poslední době. Některé položky během roku zdražují několikrát po sobě. Provozní náklady se nám za poslední roky zvýšily o desítky milionů korun,“ řekl generální ředitel společnosti Tereos TTD Martin Kolář.
V Poslanecké sněmovně přitom současně „leží“ ministerská novela zákona o obalech, v níž resort životního prostředí navrhuje navrácení schválené povinné rezervy z 50 % na v současnosti platných 25 % z celkových ročních nákladů. Sněmovna však zatím nedokončila při projednávání novely ani její první čtení. Komora proto upozorňuje, že pokud nemá schválené znění zákona vejít v platnost, jedinou možností je projednat ministerskou novelu ve zrychleném režimu.
„Nejistota ohledně dalšího navyšování poplatků za obaly je pro firmy frustrující. Není za pět minut dvanáct, je už pět minut po dvanácté,“ uvedl generální ředitel Drůbežářského závodu Klatovy David Bednář.
„Potravinářský a nápojový průmysl už teď čelí vysokým nákladům a nečinnost Poslanecké sněmovny přinese další zbytečné zatížení. Místo toho, aby poslanci usnadnili situaci podnikatelům, nechali projednání zákona u ledu, což může znamenat zdražení produktů na pultech obchodů,“ říká předsedkyně Svazu minerálních vod Jana Ježková.
Na nutnost úpravy zákona upozorňuje Potravinářská komora opakovaně už poslední dva roky. Naposledy to bylo na začátku března, kdy potravináři poslali dopis premiérovi Petru Fialovi a ministrům životního prostředí Petru Hladíkovi, zemědělství Marku Výbornému a průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi. Výrobci žádají, aby legislativní návrh byl projednán co nejrychleji. Jakékoliv další prodlení totiž povede pouze k navyšování nákladů v celém dodavatelském řetězci, což v důsledku pocítí spotřebitelé ve svých peněženkách.
„My už nevíme, jakým způsobem na to politiky ještě více upozornit. Je ale pozoruhodné, že právě politici chtějí levné potraviny, ale svými kroky naopak neustále zvyšují firmám náklady. Už není prostor pro nějaké další debaty. Je nutné urychleně přijmout řešení, včera bylo pozdě,“ uvádí k možným dopadům zákona, který má začít platit od července, prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR
Uživatelé věrnostních aplikací obchodních řetězců se už počítají v milionech. S jejich využíváním jsou často spojované výrazné slevy, podle kritiků však zároveň obsáhlý sběr osobních dat, jejich sdílení s třetími stranami a jejich využívání v míře, o níž zákazníci nemusí mít ani tušení. Podobně pak lidé naráží na nedostupnost slev bez registrace či chytrého telefonu, která se stala například jedním z důvodů pro nedávno vyhlášený bojkot supermarketů. Věrnostní programy obchodních řetězců si jako jeden z cílů pro letošní rok vytyčil také Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zhodnotil, že prudký nárůst cen másla odpovídal tržním podmínkám. Poptávka mezi lidmi podle něj stoupala, výrobci ani prodejci nekoordinovali a za zdražováním stály objektivní příčiny, a to hlavně nákladnější výroba.
Další informace najdete zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/603237-urad-astronomicke-ceny-masla-byly-v-poradku-lide-si-jej-porad-ve-velkem-kupovali
Zdražování másla koncem loňského roku bylo způsobené objektivními příčinami, především růstem nákladů na jeho výrobu. Uvedl to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který dokončil šetření a posuzoval ceny másla ve středoevropském kontextu. Obdobně stálo máslo i v Německu a na Slovensku, mírně levnější bylo v Rakousku. Trh fungoval podle antimonopolního úřadu dobře a nevykazoval známky koordinovaného jednání na straně výrobců nebo prodejců.
Za zvýšenými výrobními náklady stály vyšší ceny smetany a mléčného tuku, propad tučnosti mléka a s tím související nutnost dokupování smetany, což výrobci museli promítnout do prodejní ceny.
Dalším faktorem byl pokles kurzu české koruny, uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Zaměřil se na největší mlékárny i na maloobchodní řetězce.
Ozývá se stále více hlasů pro odložení novinek, které by měly platit už od nového školního roku. Ministerstvo zemědělství se například diví, proč dochází ke snižování porcí masa. Problémy mnohé úřady vidí i v možnosti nosit si do škol vlastní jídla, která nebudou muset splňovat výživové parametry.
Ministerstvo školství si přeje vytvořit alternativní stravování pro vegetariány a vegany. Ministerstvo zemědělství je ostře proti. Podle něj je „absolutně nevhodné“ podporovat ve školních jídelnách tyto alternativní stravovací trendy. Mimo jiné proto, že má maso vysoký obsah kvalitních bílkovin, jsou v něm esenciální vitaminy a jeho konzumace vede k podpoře růstu svalové hmoty.
Předkladatelům ministerstvo zemědělství také vyčítá, že používají již zastaralá data a jsou v omezování cukrů, soli či bílé mouky příliš striktní. „Požadujeme vypuštění zákazů a jejich náhradu za doporučení a současně upřednostnit výživovou hodnotu výsledného pokrmu oproti obsahu živin v surovinách, které se obvykle používají v malých množstvích a v souladu s návodem k použití. Lze snadno docílit databází nezávisle certifikovaných receptů v souladu s výživovými doporučeními pro jednotlivé věkové skupiny strávníků,“ píše úřad.
Spojené státy bojují s nedostatkem vajec a s jejich stále rostoucí cenou. Tu se nedaří snížit ani prezidentovi Donaldu Trumpovi přesto, že to svým voličům dlouhodobě sliboval. Kvůli problémům s vejci se už Američané obrací na evropské partnery. A pomoc chtějí i od České republiky.
Na jednu stranu uvaluje cla. Na druhou ty stejné země prosí o každé plato vajec. Administrativa Donalda Trumpa se snaží ignorovat obchodní válku, kterou sama rozpoutala, a volá do světa o pomoc.
Další informace k tématu zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/603113-americane-uz-nezvladaji-draha-vajicka-pomoc-zada-trump-i-od-ceska
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) varuje před hrozbou ptačí chřipky. Ta se šíří na více zvířat, což může ovlivnit potravinářství. Navíc by mohla vypuknout pandemie i mezi lidmi.
FAO má obavy z přenosu H5N z drůbeže na savce. Kvůli nemoci už musely být poraženy stovky milionů zvířat. Představitel organizace Godfrey Magwenzi označil v tiskové zprávě situaci za bezprecedentní. Následky v produkci potravin, zaměstnanosti v zemědělství, stavu lokálních ekonomik a cenách pro zákazníky budou podle něj vážné.
V Česku se začínají objevovat první aktivity, které volají po bojkotu supermarketů. Protesty mají napodobit ty, které začátkem roku volaly po snížení cen v balkánských zemích. Námi oslovené řetězce se k tématu odmítly vyjádřit.
Za poslední tři roky vzrostly ceny potravin v Chorvatsku o 45 procent. Místní dali najevo, že toho mají dost bojkotem velkých obchodních řetězců. Podobná aktivita je svolávána i v Česku přes sociální sítě a diskuzní weby. Organizátoři požadují třeba transparentní cenovou politiku, konec falešných slev a přísnější pokuty.
Další informace zde: https://cnn.iprima.cz/volani-po-bojkotu-supermarketu-469129
Ceny potravin se stále zvyšují. Roste například cena másla nebo chleba. Mnohem hůře než zdraví lidé jsou na tom ale celiaci. Zjistili jsme, že bezlepkový rohlík lze aktuálně ve speciální prodejně pořídit za 33 korun.
Redakce CNN Prima NEWS udělala srovnávací nákup. Zatímco jeden chléb, pět rohlíků a dva loupáky vyjdou ve specializované bezlepkové prodejně na 340 Kč, běžná lepková varianta stála pouhých 75 korun.
Cena vajec v českých obchodech roste. A důvodem je podle nových údajů potravinářské komory nedostatek nosnic v celé Evropě a to, že nabídka zdaleka nepokrývá poptávku. Evropská vejce se navíc snaží skupovat Amerika, kde musely být utraceny miliony slepic kvůli ptačí chřipce. Ta je ale i v Evropě.
"Ceny mohou nadále mírně růst, protože v EU se stále šíří ptačí chřipka," uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
"Například v roce 2022 chovatelé v Jihomoravském kraji vyprodukovali 122 milionů vajec, předloni už to bylo pouze 43 milionů," přiblížil Zemánek.
Společnost Testo ČR vás zve na odborný kurz "Metrologie v potravinářství II".
Kdy: 9. dubna 2025
Kde: na centrále Testo v pražských Jinonicích
Kurz je určen pro metrology, manažery kvality, provozní pracovníky a další odborníky z oblasti potravinářství, kteří se chtějí seznámit s klíčovými principy metrologie a jejich aplikací v praxi.
Hlásit se můžete do 1. 4. zde: https://bit.ly/3Xc0c33
Více k programu tady.
