Potravinářská komora České republiky


6. Rámcový program EU a ČR

6. R. P..doc

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Účast PK ČR v 6. Rámcovém programu EU

  • No. (číslo smlouvy s EK) 514050: Propojení odborníků z oblasti kvality a bezpečnosti potravin EU (SMEs-NET)
  • http://smes-net.ciaa.eu/asp/home.asp

    Projekt pod patronací italské federace potravinářského a nápojového průmyslu FEDERALIMENTARE dosáhl vytyčených cílů spočívajících v komplexním průzkumu  na evropské úrovni a posouzení potřeb a priorit MSP v oblasti inovace potravinářských technologií a zvyšování bezpečnosti potravin. Jedním z nejvýznamnějších výstupů projektu bylo získání nových zkušeností a znalostí přispívajících k formulaci strategie rozvoje potravinářského průmyslu a strukturovaného výzkumu s cílem zlepšit celkovou konkurenceschopnost subjektů v potravinářském řetězci v rámci EU a zvýšit investice do výzkumu a vývoje.

  •  
  • No. 508589: SMEs for Food (ve spolupráci s Technologickým centrem Akademie věd)
  • http://www.smesforfood.org/                                                                                                                                                                                                                                              

    Prosincem r. 2003 nastalo oficiální zahájení tříletého projektu pod záštitou francouzské agentury pro inovace ANVAR, koordinátora projektu, s cílem zjistit a posílit inovační kapacitu MSP. Mj. umožnit jim lépe využívat jejich inovační potenciál, získat větší  uplatnění na trhu, a prostřednictvím internetových stránek navázat spolupráci se zahraničními partnery působícími v jejich oboru. Na projektu spolupracovalo za účasti 19 partnerských organizací z 16 zemí téměř 150 MSP ze zemí EU, Izraele, Švýcarska a Turecka.

    V posledních měsících bylo  plnění projektu orientováno na problematiku biotechnologie a bioenergetiky. Ve dnech 16. – 17. 5. 2006 se uskutečnila za účasti TC AVČR a PK ČR konference a kooperační burza ve Vídni. Za účelem provedení konečného zhodnocení plnění projektu, proběhlo v říjnu 2006 zasedání partnerských stran tohoto projektu v Budapešti.

    K datu ukončení SMEs for Food, tj. 30. 11. 2006, byly provedeny audity přibližně u 10 podnikatelských subjektů v ČR.

  •  
  • No. 022491: Evropská síť pro financování vývoje potravinářského průmyslu (ENFFI)
  • http://food.gate2finance.com

    Přístup evropské iniciativy INNOVA byl zaměřen na jednotlivá odvětví, přičemž se strategicky snažil identifikovat a analyzovat nástroje a překážky pro inovaci v rámci jednotlivých oblastí. Iniciativa spojila více než 300 partnerů z 23 členských států Evropské unie.

    Projekt, jehož hlavním mottem bylo určit a vyhodnotit specifické potřeby a problémy spojené s financováním inovačních projektů malých a středních podniků a lépe tak pochopit limitující faktory při financování, splnil k svému oficiálnímu dovršení (30. červen 2008) vytyčený cíl koordinátora projektu, italské národní federace potravinářského a nápojového průmyslu (Federalimentare).

    Prostřednictvím řady uspořádaných podnikatelských setkání partnerské strany diskutovaly o otázkách financování inovačních projektů. Série schůzek ENFFI byla vedena spolu se schůzkami InvestorNet tak, aby byla mobilizována a propojena investorská komunita potravi­nářského průmyslu. S cílem zmobilizovat a propojit investory a potravinářský průmysl byly zorganizovány 3 kulaté stoly ve Varšavě, Barceloně a Eindhovenu, jejichž hlavním mottem bylo zmapovat potřeby i specifické potíže a překážky ve financování inovací. Série jednání k ověření a vyhodnocení výstupních nástrojů a metodik s praktickými aspekty proběhla ve Španělsku (Malaga), České republice (Praha) a v Itálii (Řím).

  •  
  • No. 516415: Omezení tvorby kontaminantů v průběhu výrobního procesu (ICARE)
  • http://www.myndsphere.com

    Projekt s oficiálním zakončením k 30. červnu 2009, zrealizovaný z podnětu francouzského technologického institutu Actia, si prioritně kladl za cíl omezit tvorbu kontaminantů v průběhu výrobního procesu a snížit jejich vliv na lidské zdraví.

    Po objevení akrylamidu byl v roce 2004 identifikován v konzervovaném ovoci a zelenině a v kojenecké výživě furan.  Poté byly v roce 2006 objeveny estery chloropropan-diolu a  glycidolu v rafinovaných rostlinných olejích a veškerých potravinách obsahujících tyto ingredience, ačkoli zůstává velkou neznámou, jak se estery tvoří. Všechny  tyto molekuly jsou považovány za potenciálně toxické látky.

    Evropské a americké úřady bezpečnosti potravin  striktně doporučují úroveň  kontaminantů v průmyslově vyráběných potravinách sledovat, přičemž dochází ke standardizaci analytických metod. Potravinářská odvětví musí čelit novým požadavkům na regulaci i tím, že se zaměřují na chemickou analýzu svých  výrobků a  porovnají obsah látek nalezený v těchto výrobcích  s obsahem, který bude pravděpodobně předepsán v budoucích normách. Tyto analýzy jsou nicméně drahé a poskytují pouze dílčí  a opožděné poznatky o úrovni ověření jejich produktu. Navíc zdokonalování úrovně kvality závisí v případě potřeby na identifikaci výrobních kroků a složek majících vliv na  tvorbu kontaminantů. Aby bylo možno  provádět změny při zachování aromatických a výživových vlastností a mikrobiologické bezpečnosti produktu, je dále nezbytné proces absolutně zvládnout.

    K zvládnutí tohoto požadavku vyvinula Spectralys Innovation, v rámci aktivit projektu Icare, optické senzory, které umožní průběžné , okamžité a automatické měření četných kvalitativních ukazatelů  potravin. Tyto analýzy se provádějí u potravin bez předchozí úpravy výrobním procesem. Poskytují informace nejen o dosažené kvalitě  konečného výrobku, ale i o vlivu  procesu, přičemž jsou výrobcům poprvé  poskytnuty poznatky o vlivu parametrů výroby na celkovou kvalitu finálního potravinářského výrobku: o úrovni poklesu obsahu vitamínů, o síle antioxidantů, barvě a složení, o funkčnosti  výrobku.

    Tento senzor zvaný Fluoralys  byl vyvinut v rámci evropského projektu ICARE, kterého se aktivně zúčastnilo 5 IAG (národních potravinářských federací potravinářského a nápojového průmyslu), včetně Potravinářské komory České republiky. 

    Díky senzoru bylo rychle a s nízkými náklady provedeno množství měření potravin během jejich zpracovávání, což umožnilo modelovat vliv zpracovávání na různé fyzikálně chemické rozměry kvality potravin a na základě toho optimalizovat  výrobní parametry.

    Inovační technologie je založena na využití přirozené fluorescence vyzařované potravinami, jsou–li ozářeny světlem viditelným v UV spektru. Toto vyzařování, skutečný “spektrální podpis” výrobku,  se uvolňuje během zpracovávání potravin a poskytuje spolehlivé a citlivé informace o změnách vznikajících během výroby, zejména během tepelné úpravy. Díky sofistikovaným matematickým nástrojům má tento podpis vztah  k obsahu kontaminantů, nebo k jakýmkoli jiným kvalitativním ukazatelům jako jsou důležité živiny, které se během zpracovávání mění. Software umožňuje přeložit měření fluorescence do koncentrace kontaminantů nebo vitamínů. Tento senzor tak umožňuje jednoduché a automatické měření  jakýchkoli kvalitativních ukazatelů ovlivněných výrobou, včetně nově vytvářených kontaminantů bez jakéhokoli kontaktu s potravinářským  výrobkem a v reálném čase. Na tuto inovační technologii byl v roce 2009 předložen návrh na  patent.                 

    V rámci projektu byla zrealizována společná setkání k průběžným výsledkům projektu a managementu v Lisabonu, Praze, Nantes, Neapoli a Paříži. Z provedeného dotazníkového průzkumu pak byla vyhotovena hodnotící zpráva na národních úrovních ve třech klíčových oblastech projektu, tj. mléčná kojenecká výživa, cereální výrobky a smažené produkty. Přelom roku 2008 a 2009 pak představoval závěrečnou kompletaci podkladového materiálu pro náčrty budoucích evropských směrnic. Rovněž proběhla finalizace databáze obsahu nově vzniklých kontaminantů u tradičních potravin v Evropě. Potravinářská komora ČR splnila v rámci projektu svou roli vydavatele ICARE bulletinu. Editovala a distribuovala celkem šest výtisků tohoto zpravodaje, který shrnuje aktivity v intervalu šesti měsíců.

    No.  016264: Tradiční potraviny na společném evropském trhu (TRUEFOODS)

    http://www.truefood.eu

    Jedním z klíčových úkolů čtyřletého projektu bylo zlepšení kvality a bezpečnosti tradičních evropských potravin a to v přímé souvislosti se zavedením inovací do výroby za pomoci výzkumu a vzdělávání.

    Konkrétní vizi projektu naplnila identifikace a kvantifikace očekávání, postojů a představ spotřebitelů s ohledem na bezpečnost a kvalitu charakteristickou pro tradiční potraviny, dále pak identifikace, posouzení a přenesení inovací z bezpečnosti tradičních potravin, nutriční kvality apod. do potravinářského průmyslu.

    Zrealizována byla série mezinárodních školení zorganizovaných v rámci projektu pro zástupce partnerských národních potravinářských federací. Nominovaní tak získali prostřednictvím 11 školících kurzů jedinečnou příležitost k seznámení se s problematikou legislativy EU k bezpečnosti potravin a krmiv, obalů, zpracování potravin, inovací tradičních potravin při zpracování a balení, trendů spotřebitelů a marketingu, diagnostiky a analýzy potravin, značení a výživy potravin, trendů výzkumu a vývoje v potravinářském průmyslu, nebo zpracování zemědělské produkce. 

    Aktuální výsledky z aktivit pracovních balíčků projektu byly poskytnuty na setkáních v Athénách a Seville.

    Na základě výsledků z provedeného průzkumu (na členské úrovni PK ČR), mapujícího nejžádanější oblasti k proškolení a odborným diskuzím, zorganizovala PK ČR v průběhu roku 2009 sérii školení zaměřených na chemickou bezpečnost komodit mlékárenství, pekařství a sladovnictví. Důraz byl kladen na legislativu, standardy řetězců, funkční potraviny, aditiva, aktivní a inteligentní obaly, označování apod. V přímé návaznosti, PK ČR v prvním čtvrtletí roku 2010 zrealizovala k výstupům projektu z tématiky dříve uvedené semináře ve spolupráci s VŠCHT Praha, a dále pak individuální školení pro zájmové subjekty z řad členské základny PK ČR.

    No. 030269-2: Využití ječmene k získání pečiva s vysokým obsahem vlákniny a nízkým obsahem soli (BARLEYBREAD)

    http://www.projectplace.com

    Ne ve všech zemích ve světě vypadl ječmen z potravin tak jako v Evropě a v České republice, kde se přímá spotřeba pohybuje mezi 1,2 – 1,6 kg na obyvatele ročně. Ječmen patří k nejstarším zemědělským plodinám. Ve slovníku naleznete informace o ječmeni v čínské a indické mytologii a archeologicky je doložen již v předhistorických dobách v Evropě, Asii a Africe. Na území naší země je ječmen znám asi 5 tisíc let. Všichni si spojujeme využití ječmene s krmnými účely a hlavně se surovinou pro výrobu tekutého chleba – piva. Zde také končí necelá třetina jeho vyrobeného množství. Ječmen se před několika sty léty používal jako hlavní surovina pro výrobu chleba. V 18. století byl postupně nahrazován pšenicí a žitem. V České republice skončilo semílání ječmene po druhé světové válce. Dnes se ječmen pro výrobu chleba nepoužívá a velká většina pekařů je přesvědčena, že z ječmene se chleba nevyrobí a také že chuť ječného chleba je spotřebitelem neakceptovatelná. Vyvratitelnost tohoto tvrzení se úspěšně zdařilo PK ČR s aktivní spoluprací společnosti Zeelandia spol. s r.o.

    PK ČR sdílelo se svými partnery (federace potravinářského a nápojového průmyslu Norska, Španělska, Estonska; 7 MSP; 3 výzkumné a vzdělávací instituce) motto tříletého projektu, kterým byla a pro příští období dále zůstává renesance uplatnění ječmene ve výživě evropské populace. Nejen malým a středním mlynářům a pekařům je poskytnuta nová technologie a nové poznatky o tom, jak nahradit určitý podíl pšenice při výrobě chleba ječmenem.

    Cíl projektu si vytyčil mj. dosažení kritérií definovaných od počátku běhu projektu 1. října 2006, tj. vývoj postupu zpracování ječmene tak, aby se v konečné mouce zachovalo minimálně 75 % složek ječmene prospěšných pro zdraví, např. beta-glukanů, vlákniny, amylázy a antioxidantů; vypracovat technologii výroby chleba na bázi pšenice a ječmene tak, aby obsah soli v konečném výrobku byl pod 0,4 %, přičemž chuť tohoto chleba odpovídala chuti pšeničného chleba, nebo pak vypracovat nové receptury pro různé poměry pšenice a ječmene s cílem zamezit vzniku hořké chuti, která se projevuje u výrobků na bázi ječmene.

    V rámci aktivit projektu byly zrealizovány v každé partnerské zemi spotřebitelské testy. V České republice byly provedeny ve 4 rozdílných skupinách. Dvě skupiny v Praze, jedna v administrativním centru a jedna na VŠCHT Praha (venkov 1 500 obyvatel i ve městě 30 000 obyvatel). Výzkum zahrnoval oblasti od výběru vhodných odrůd, zpracování ječných obilek na jednotlivé produkty a definice jejich parametrů, technických aspektů zpracování ječmene přes výběr vhodných technologických procesů, vývoj receptur, pekařské testy, metody hodnocení ječného chleba až po samotné testy chlebů v různých zemích a s rozdílnými typy spotřebitelů.

    V průběhu roku 2009 proběhla pracovní setkání managementu i praktických školení v Oslu, Madridu, Adinburghu a Aberdeen. 

    Účast PK ČR v 7. Rámcovém programu EU

    No. 218423-2: Vyvinutí nejvhodnější struktury a způsobu zpracování plněných čokoládových cukrovinek při nejvyšší jakosti (ProPraline) 

    http://www.sik.se/propraline/

    Cílem tohoto tříletého projektu je zjištění příčin a omezení tvorby trhlin a tukových výkvětů na povrchu při výrobě plněných čokoládových cukrovinek, publikace příručky s identifikací kritických bodů výroby a jejich prevence výskytu, doporučení a nových poznatků včetně výstupů ze školících kurzů.

    Vedle šíření poznatků, zkušeností a výsledků z projektu se PK ČR rovněž přímým způsobem podílí spolu se švédským a belgickým sdružením výrobců čokoládových cukrovinek (CHOKOFA , CHOPRABISCO) na organizaci školících kurzů pro výrobce čokoládových cukrovinek ve východní, severní a střední Evropě. Ve spolupráci s VŠCHT Praha zorganizovala PK ČR ve dnech 17. – 18. května 2010 první dvoudenní školení v Praze pro tuzemské výrobce s praktickou částí. Výstupní data kurzu naleznete na www.ctpp.cz, příp. www.foodnet.cz. Navazující školení pro tuzemské výrobce  proběhlo 10. – 11. května 2011.

    FOOD MANUFUTURE „Conceptual Design of a Food Manufacturing Research Infrastructure to boost up innovation in Food Industry“ (sestavení koncepčního modelu infrastruktury v potravinářském výzkumu s cílem vyzdvihnout inovativniost v potravinářském průmyslu).

    Dvouletý projekt 7. R. P. EU, FOODMANUFUTURE, zahájil své plnění prvního ledna 2012. Svým zařazením v kategorii Coordination and Support Action je navržen k přípravě návrhu koncepční studie, určené pro základní rozhodování o výzkumné infrastruktuře evropského potravinářského výzkumu. Výzkumná infrastruktura bude směřována na urychlení inovací potravinářského sektoru cestou špičkového výzkumu zahrnujícího transfer znalostí a motivujícího ke vzdělávání. Projekt zahrnuje účastníky z průmyslu, akademického sektoru a veřejnoprávní i privátní osoby z potravinářského sektoru a výroby technologií s cílem naplnění potřeb malých a středních i velkých podniků pomocí multidisciplinárního přístupu v evropském rozměru. Konsorcium je založeno na široké síti veřejnoprávních a soukromých subjektů aktivních v ETP FOOD FOR LIFE.  Koordinátorem je Aalborg University z Dánska. PK ČR je zapojena prostřednictvím konsorcia SPES GEIE.

    Výstupem bude návrh koncepční studie.

    Ve spolupráci s partnery projektu se PK ČR dosud aktivně podílela na vzniku elektronické brožury projektu a následném překladu do české mutace. Zúčastnila se mezinárodního setkání národních technologických platforem pro potravinářský průmysl a představila aktuální dění v agendě ČTPP (Česká technologická platforma pro potraviny, www.ctpp.cz). Rovněž tak spolupracovala při kompilaci tiskových zpravodajství.    

    www.foodmanufuture.eu

    I na třetím ročníku mezinárodní soutěže EcoTrophelia EU představila PK ČR (v r. 2012 v prostorách pařížského veletrhu SIAL) ambice vítězného studentského teamu z národního kola soutěže EcoTrophelia ČR. Českou republiku tak reprezentovali studenti Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou s výrobkem Gladiátor, tj. taveným sýrem s ječnými perličkami.

    Mezi hlavní hodnocené požadavky patřilo zpracovat veškerou agendu týkající se výroby soutěžícího výrobku a samozřejmě uvedené nápady zrealizovat. Základními parametry agendy bylo zpracovat specifikaci výrobku a obalu, dodržet legislativní limity, provést nezbytné chemické, fyzikální, mikrobiologické a senzorické analýzy, zvládnout technologii výroby, sestavit plány marketingové analýzy při uvedení výrobku na trh a zpracování ekologické stopy jak samotného výrobku, tak celého provozu a distribuce.

    http://www.europe-innova.eu/web/guest/eco-innovation/eco-innovation-platform/ecotrofood/about;jsessionid=61DE6D74164F65F9AF1375F153BA3B36