Potravinářská komora České republiky


Co jsou endokrinní disruptory?

Jako endokrinní disruptory jsou označovány látky schopné narušovat hormonální komunikaci mezi buňkami organismu. Jelikož hormony hrají životně důležitou roli v mnoha procesech, včetně vývoje orgánů a reprodukce, endokrinní disruptory by mohly mít podstatný vliv na lidské zdraví. Tyto látky jsou spojovány s abnormalitami reprodukčního systému, poruchami imunity, obezitou, cukrovkou, s některými typy rakoviny a s dalšími onemocněními. Endokrinní disruptory se nacházejí v mnoha produktech, s nimiž přicházíme do kontaktu každý den, jako jsou například pokladní účtenky v supermarketech, nápojové plechovky, podlahové krytiny nebo opalovací krémy. Mezi endokrinní disruptory jsou řazeny například některé těžké kovy nebo ftaláty, parabeny, DDT, bisfenol A, polychlorované bifenyly (PCB), pesticidy, léčiva nebo hormony.

Kde se endokrinní disruptory nacházejí ?

Jak již bylo uvedeno výše, mohou být všude - diskutuje se tedy o jejich environmentálním aspektu. Tyto látky jsou mj. běžně detekovatelné v povrchových vodách, které jsou odebírány pro pitnou vodu. Poměrně zásadní problém je v tom, že stále ještě není dostatečně prozkoumán vliv endokrinních disruptorů na lidské zdraví, jak působí a v jakém časovém horizontu.

Proč je téma endokrinních disruptorů důležité ?

Limity pro výskyt endokrinních disruptorů v jednotlivých složkách životního prostředí nejsou zatím evropskou, ale ani národní legislativou stanoveny, což mnoho vědců vnímá jako poměrně zásadní problém. Stejně tak se k této problematice staví v současné době i Evropský parlament. To, že je téma endokrinních disruptorů vážným problémem, si uvědomila i Evropská komise, když k této problematice sestavila pracovní skupinu, která má nalézt v rámci Evropské unie východisko.

Berlaymontská deklarace (více informací zde: http://www.euractiv.com/health/top-scientists-call-eu-action-ho-news-519969) - 89 předních vědců z celého světa podepsalo Berlaymontskou deklaraci o endokrinních disruptorech, v níž vyjadřují znepokojení z látek schopných narušovat hormonální systém a naléhají na Evropskou unii, aby přistoupila k efektivní regulaci těchto látek. Zároveň v deklaraci upozorňují, že návrhy některých členských států na regulaci endokrinních disruptorů jsou nedostatečné. Deklaraci obdržel místopředseda Evropské komise Antonio Tajani, komisař pro zdraví a spotřebitele Tonio Borg, komisařka pro výzkum a inovace Máire Geoghegan-Quinn a komisař pro životní prostředí Janez Potočnik. Deklarace uvádí, že návrhy na regulaci endokrinních disruptorů, které jsou nyní na stole „nesledují nejlepší dostupná vědecká doporučení a upřednostňují komerční zájmy nad ochranu zdraví lidí a přírody“. Signatáři deklarace uvádějí, že stávající předpisy ignorují možnost, že mnohé endokrinní disruptory mohou působit bezprahově, narušovat hormonální systém v jakékoli koncentraci. Deklarace proto vyzývá Evropskou komisi, aby pro endokrinní disruptory „zavedla regulační režim založený na spolehlivých vědeckých principech“.

Evropský parlament - Poslanci Evropské parlamentu jednoznačnou většinou hlasů schválili zprávu, kterou předložila švédská europoslankyně Asa Westlundová a která vyzývá Evropskou komisi k prosazení regulace, jež lépe ochrání zdraví Evropanů před působením chemických látek narušujících hormonální systém, tzv. endokrinních disruptorů. Negativní účinky těchto látek byly prokázány v mnoha případech v životním prostředí. U některých látek bylo prokázáno, že jsou schopny např. měnit pohlaví některých organismů nebo způsobovat vážné poruchy reprodukce. Roste také množství varovných studií poukazujících na souvislost mezi výskytem endokrinních disruptorů v životním prostředí nebo v průmyslových výrobcích (např. kosmetika, nádobí, podlahové krytiny) a určitými zdravotními problémy. Europoslanci vyzývají k přijetí opatření na úrovni Evropské unie, která by snížila vystavení občanů endokrinním disruptorům.  Podle Evropského parlamentu by měly být stávající předpisy změněny a případně přijaty nové tak, aby problematika endokrinních disruptorů byla řádně řešena do června 2015 (zprávu naleznete níže).

Čeští europoslanci o endokrinních disruptorech:

Pavel Poc - "Zabíjí, ale pomaleji" dostupné z: http://www.pavelpoc.cz/endokrinni-disruptory-zabiji-take-jen-pomaleji.html

Miroslav Ouzký - "Endokrinní disruptory" dostupné z: http://www.ouzky.cz/index.php?rlng=cz&c=prod&detail=566

Evropská komise - sestavila k problematice endokrinních disruptorů pracovní skupinu, která by měla reagovat na zprávu Evropského parlamentu. Za účelem stanovení kritérií oslovila také Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), který k této problematice vydal odborné stanovisko (pracovní materiál EK a odborné stanovisko naleznete níže).

Potravinářský průmysl - diskuse nad stanovením limitů pro endokrinní disruptory velmi intenzívně sleduje, protože by do budoucna mohla ovlivnit i tento segment. Evropská konfederace potravinářského průmyslu (FoodDrinkEurope) se svým stanoviskem již Evropskou komisi oslovila (viz. níže).

Česká republika

Chemické látky v životním prostředí jsou pravidelně monitorovány (viz. níže v příloze). Studie zpracovaná v r. 2008 Státním zdravotním ústavem nicméně naznačuje, že vliv endokrinních disruptorů není dostatečně prozkoumán a že je nutné této problematice věnovat náležitou pozornost.

Vzhledem k tomu, že v povrchových vodách jsou tyto látky běžně detekovatelné, bude nutné do budoucna zmodernizovat úpravny vody tak, aby nebylo možné tyto látky v pitné vodě zachytit. V ČR je voda k úpravě čerpána až z 50ti % právě z povrchových zdrojů a, bohužel, stávající úpravny tyto látky neumí odstranit (viz. např. http://www.vodarenstvi.cz/clanky/plzen-zada-eu-o-dotace-na-modernizaci-upravny-vody-za-miliardu-kc) a musely by se vybavit zcela jinou technologií s použitím aktivního uhlí. Jak mluvčí pražských vodáren Marcela Dvořáková sama přiznala: "Ve všech vzorcích vody byly sledované chemické sloučeniny v tak malém množství, že byly pod mezí stanovitelnosti . Jednalo se o tyto látky – Ibuprofen, Sulfamethoxazol, Diclofenac, Karbamazepin, Erythromycin, Iopamidol a Iopromide. Pražané se tedy opravdu nemusejí obávat pití vody z kohoutku. Podobně je voda z kohoutku bezpečná, co se týká olova či pesticidů, všechny tyto prvky a látky jsou hluboko pod hygienickým limitem.“ (viz. článek na vitalia.cz: http://www.vitalia.cz/clanky/potravinarska-komora-zpochybnila-kvalitu-kohoutkove-vody/). Obdobnou situaci potvrzuje i studie přiložená níže. Mez stanovitelnosti stanovena však nikde zatím není.

ZprávaEP_endokrinní_disruptory.pdf [203.59 KB]

endokrinní_disruptory-Scientific Opinion on the hazard assessmen [1.11 MB]

endokrinní_disruptory-02_Revised version of elements for criteri [467.78 KB]

endokrinní_disruptory-BKE00113-E.pdf [185.85 KB]

voda_11.pdf [4.28 MB]

endokrinní-disruptory-szú.pdf [221.50 KB]

endokrinní-disruptory-čištění.pdf [1.70 MB]

Estrogens gadolinium.pdf [1.01 MB]

Léčiva a čistírny.pdf [3.04 MB]

článek_idnes.pdf [170.89 KB]

vitalia-zbytky léčiv ve vodě jsou.pdf [274.63 KB]