Potravinářská komora České republiky


Akční plán o udržitelné spotřebě a produkci a udržitelné průmyslové politice

16. července 2008 přijala Evropská komise Akční plán o udržitelné spotřebě a produkci (SCP) a udržitelné průmyslové politice (SIP), který doprovázelo několik legislativních návrhů (ekodesig, ekoznačení, EMAS) a sdělení o zadávání ekologických veřejných zakázek (Green Public Procurement).

Cílem Akčního plánu je integrovat environmentální udržitelnost s ekonomickým růstem. Udržitelná spotřeba a produkce maximalizuje potenciál podniků transformovat environmentální vývoj do ekonomických příležitostí a vytvořit lepší práci pro spotřebitele. Návrhy Komise by měly průmyslu umožnit inovovat výrobky a výrobu a zajistit tak udržitelný vývoj založený na iniciativách a nástrojích jak na mezinárodní, tak evropské úrovni.

Z pohledu průmyslu, zejména potravinářského, by se Akčnímu plánu dalo vytknout především to, že klade hlavní důraz na výrobky spíše než na procesy. Ekologický vliv výrobků odráží dlouhou řadu procesů v průběhu celého životního cyklu, které řídí různí činitelé od zemědělců přes výrobce, dodavatele obalů, dopravce a logistické společnosti, maloobchodní prodejce, spotřebitele a obce až po sektor odpadového hospodářství. Je nezbytné zpojit všechny účastníky v celém dodavatelském řetězci a podporovat je při zlepšování procesů prostřednictvím poskytování zkušdností, výzkumu a vývoje, ekologických inovací a přenosu poznatků.

Pojem udržitelnosti z pohledu průmyslu vyžaduje holistickou integraci tří pilířů - ekologického, sociálního a ekonomického. Obecně průmysl podporuje cíl Akčního plánu zlepšit ekologickou efektivitu výrobků v průběhu celého životního cyklu. I přes použití pojmu udržitelnosti lze Akčnímu plánu vytknout hlavně to, že se v zásadě zabývá pouze ekologickou dimenzí. K udržitelnost může skutečně přispět pouze tehdy, pokud budou jeho ekologické cíle v souladu s odpovídajícími sociálními a ekonomickými záměry souvisejícími s dalšími politikami EU.

Legislativní návrhy předložené v souvislosti s Akčním plánem /viz. příloha/

1. Revize schématu ekoznačení
Z více důvodů se současné ekoznačení EU upravené nařízením (ES) č. 1980/2000 neosvědčilo jako úspěšný nástroj sdělování ekologických informací spotřebitelům, a proto Komise předložila návrh na úpravu programu ekoznačení, jehož záměrem je zlepšit používání značky zelené ekokvětiny EU zejména u nejúspěšnějších 10 % výrobků na trhu.
Potraviny a nápoje (společně s léčivy a zdravotnickými prostředky) tvoří výjimku z působnosti platného nařízení (ES) č. 1980/2000, aby nemohlo dojít k potenciálnímu rozporu se stávající potravinářskou legislativou. Tato výjimka je rovněž důsledkem obrovské rozmanitosti potravin a nápojů a také častých inovací jejich složek, receptur a směsí, keré způsobují časté změny jejich ekologických vlastností, takže není prakticky možné aplikovat dlouhodobý komparativní postup stanovený programem ekoznačení EU.
Komise nyní navrhuje rozšířit působnost nařízení na malou část potravin a nápojů, tj. průmyslově zpracované potraviny, ryby a vodní živočichy a většinu ostatních potravin ponechat mimo působnost tohoto nařízení. Komise dále navrhuje redukovat hodnocení této vyčleněné části potravin a nápojů na několik omezených fází jejich životního cyklu, tj. zpracování, balení a přepravu.

Evropský parlament podpořil větší využívání evrpské ekoznačky. Více zde: http://www.europarl.europa.eu/news/expert/infopress_page/064-53013-091-04-14-911-20090331IPR53012-01-04-2009-2009-true/default_cs.htm

Pozice PK ČR: Prvním důvodem, proč nesouhlasit s návrhem Komise, je to, že toto zjevné nerespektování zásady životního cyklu, která představuje základní stavební kámen legislativy EU týkající se ekoznačení a také veškerých mezinárodních standardů hodnocení životního cyklu, by mělo za následek tendenční hodnocení ekologických vlastností a v návaznosti na to by myslně informovalo spotřebitele. Nesčetné vědecké studie docházejí k závěru, že potraviny a nápoje mají nejzásadnější vliv na životní prostředí ve fázi zemědělské výroby a ve fázi spotřeby.  Druhým důvodem je nepochopitelnost záměru, proč by zpracované potraviny měly spadat do působnosti upraveného programu ekoznačení, když čerstvé potraviny budou mít výjimku. Toto by mohlo spotřebitele uvádět v omyl.
Průmysl má rovněž pochyby o možnosti v praxi aplikovat navrhované zaměření programu ekoznačení na 10 % nejúspěšnějších výrobků na trhu. Kvůli velmi odlišným zdravotním, chuťovým a výživovým vlastnostem jednotlivých potravin nelze předpokládat, že by v praxi bylo možné odpovídajícím způsobem porovnávat výrobky tak, jak to požaduje program ekoznačení. Proto se preferuje systém uvádění ekologických údajů u potravin a nápojů na dobrovolné bázi. A proto se také podporuje zahájení procesu zahrnujícího více zainteresovaných subjektů, kterým by se vytvořily z vědeckého hlediska spolehlivé a srovnatelné metodiky pro hodnocení účinků na životní prostředí, a to s plnou podporou dodavatelského řetězce a na základě důvěryhodných vědeckých poznatků.

2. Revize směrnice o eko-designu výrobků
Návrh rozšiřuje působnost stávající směrnice od produktů používajících energii k produktům, které jsou s energií spojené ("any goods having an impact on energy consumption during use"). Taková definice by mohla vést k rozdílným výkladům souvisejícím s jejím přesným rozsahem - absurdně by mohlo dojít i k zahrnutí potravin (káva z kávovaru je bezpochyby takovým produktem stejně jako výrobek, který je nutné uchovávat v mrazničce). Nicméně se zdá a Komise to tvrdí, že potravinářské výrobky nejsou hlavním cílem navrhované revize.

Pozice PK ČR: Podporujeme trvalé zlepšování vlivu výrobků na životní prostředí v průběhu jejich životního cyklu. Tuto stránku je třeba hodnotit základními vybranými kritérii, která se zabývají nejdůležitějšími vlivy výrobku na životní prostředí v průběhu jeho životního cyklu. Ekologické požadavky se musí definovat podle vlivu na životní prostředí (ekologických cílů), nikoli podle ekodesignu (technického řešení), čímž by subjekty v daném odvětví získaly nezbytnou flexibilitu k hledání nejúčinnějšího řešení.

3. Retail forum
Akční plán předpokládá vytvoření fóra maloobchodních prodejců (Retail forum), jehož cílem by bylo dosáhnout udržitelnější spotřeby. Ačkoliv mohou být do tohoto fóra zahrnuti i dodavatelé a spotřebitelé, záměrem je spustit dohody velkých řetězců vedoucí k představení jejich environmentálních příspěvků - zelenějších výrobků a lepší informovanosti spotřebitelů.

Pozice PK ČR: Komise navrhuje fórum malobchodních řetězců, chceme-li však dosáhnout tohoto cíle, musí se na jeho dosažení bezpodmínečně a plně podílet všichni příslušní aktéři v celém životním cyklu výrobku. Navrhujeme vytvořit projekt společného kulatého stolu, kterého se zúčastní se stejným postavením dodavatelé, výrobci, maloobchodní prodejci, spotřebitelé, politici EU i politice jednotlivých států, vědci a nevládní organizace. Kulatému stolu by měly předsedat příslušné služby Komise. Tímto způsobem se dostatečně zohlední všechny tři pilíře udržitelnosti a vezmou v úvahu stávající politiky Komise.

4. Zelené státní dodávky (Green Public Procurement)
Akční plán obsahuje také "komunikaci" o Zelených státních dodávkách. Kritéria pro zelené dodávky sice nebudou závazná, nicméně budou zavedeny určité indikativní cíle založené na co nejlepší úrovni představení se jednotlivých členských států.
Potraviny a nápoje patří do seznamu 10 prioritních produktových skupin, na které by se nově vzniklá kritéria měla vztahovat. Toto dává jakousi indikaci toho, že Komise uvažuje o jakýchsi "udržitelných" potravinách (kdy mají být vzaty v úvahu organická produkce, obalové odpady, GMO, welfare zvířat atd.).

ENV13208E_Annex1.pdf [163.30 KB]

ENV13208E_Annex2.pdf [207.31 KB]

ENV13208E_Annex3.pdf [342.04 KB]

ENV13208E_Annex4.pdf [400.87 KB]

ENV13208E_Annex5.pdf [164.80 KB]

ENV13208E_Annex6.pdf [308.58 KB]