Potravinářská komora České republiky


Část klimaticko-energetického balíčku týkající se klimatu

Autor: PK ČR

Datum: 18. 02. 2009

1. Návrh revize směrnice 2003/87/ES o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů   (EU ETS) (KOM(2008)16)

Prvním legislativním návrhem klimaticko-energetického balíčku je revize směrnice 2003/87/ES. Návrh revize směrnice vychází ze zkušeností získaných během prvního obchodovacího období (2005 – 2007) a za cíl má především zefektivnění Evropského systému emisního obchodování (EU ETS) jak z hlediska nákladové efektivnosti, tak z hlediska efektivnosti environmentální.


2. Rozhodnutí o rozdělení úsilí k dosažení redukčních cílů emisí skleníkových plynů (KOM(2008)17)

Druhým legislativním návrhem klimaticko-energetického balíčku je rozhodnutí o rozdělení úsilí k dosažení redukčních cílů emisí skleníkových plynů. Jeho cílem je napomoci snížení emisí skleníkových plynů o 20 % (v případě uzavření mezinárodní dohody o 30 %). Upravuje redukční cíle pro jednotlivé členské státy EU v sektorech nezahrnutých do systému emisního obchodování (EU ETS).


3. Návrh směrnice o zachytávání a ukládání CO2 do geologického podloží (KOM(2008)18)

Hlavním důvodem předložení tohoto návrhu je vytvoření právního rámce pro rozvoj technologie CCS v Evropě a posílení předpokladů pro dosažení dlouhodobého globálního cíle, jenž představuje emisní redukce k roku 2050 o 50% v porovnání s rokem 1990.


Legislativní proces

 Před samotným hlasováním byla v plénu Evropského parlamentu vedena debata především o:

- závaznosti požadavku investovat minimálně 50 % příjmů ze systému obchodování s emisními povolenkami do environmentálních projektů;

- specifikaci sektorů, jimž mohou v důsledku přijetí klimaticko-energetického balíku vzniknout náklady vedoucí k relokaci řady subjektů mimo EU;

- potenciálním zpřísnění podmínek pro leteckou dopravu (pokud jde o její příspěvek ke snižování emisí CO2, byť konkrétní směrnice již byla odsouhlasena);

- možnosti navýšit emise skleníkových plynů mimo rámec systému obchodování s emisními povolenkami až o 5 % ročně (a o výši koeficientu, jímž by se měl tento objem emisí násobit a o nějž by se měly emise příslušných členských států snížit v následujícím roce; summit navrhl koeficient 1,08, Evropský parlament 1,3).

O zprávě Doylové (týkající se obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů) plénum nakonec hlasovalo poměrem 610:60:29, o zprávě Hassiové (týkající se úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů) poměrem 555:93:60, o zprávě Daviesově (týkající se geologického skladování oxidu uhličitého) poměrem 623:68:22 a o zprávě Turmesově (týkající se podpory užívání energie z obnovitelných zdrojů) poměrem 635:25:25.

Výsledek je zaznamenáníhodný nejen tím, že návrhy byly Evropským parlamentem přijaty bez pozměňovacích návrhů za méně než půlhodiny (což podle mnoha názorů neodpovídá jeho významu), ale i tím, že od předložení příslušných textů do jejich faktického přijetí neuplynulo ani 11 měsíců. Neopomenutelná je i role Evropské rady, která v daném případě bezprecedentně „suplovala" roli legislativní autority.

Očekávaný vývoj

V následujícím období se očekává pouze formální přijetí všech návrhů Radou. S ohledem na to, že kompromis byl předjednán na půdě Evropské rady, nepředpokládají se v tomto směru žádné komplikace. Poté vstoupí přijaté texty v platnost a poběží jejich (různě dlouhá) implementační lhůta.